Boj se slonem Timeokem

Pozorovali jsme hrochy, filmovali šimpanze, ale slona jsme dosud I neviděli. Umínili jsme si, že ho najdeme. Podle tvrzení zdejších bílých obchodníků to není nijak těžké. Musí se prý jen jet po silnici tak dlouho, až to nejde dál, protože před vámi stojí slon. Snad to kdysi byla pravda, ale když jsem se vyptával na další podrobnosti, dovídal jsem se, že podobnou příhodu žádný z obchodníků nikdy sám nezažil a že se udala před dvaceti i více lety. Na hranicích Libérie jsem se setkal s bývalým vojákem cizinecké legie. Cestoval nákladním autem a sháněl - ostatně dost marně -dělníky na své plantáže na pobřeží blízko Sassandry. Vyprávěl mi, že jeho sousedovi, Bělorusovi, o němž jsem se již zmínil, ničilo noc co noc stádo slonů velkou banánovou plantáž. To bylo lákavé. Svezl jsem se tedy v jeho nákladním autě se všemi svými zavazadly zpět, do sedm set kilometrů vzdálené Sassandry. Tam jsem se setkal s panem Schmourlem, jehož plantáž navštěvovali sloni. Ležela v pralese, asi šedesát kilometrů od pobřeží, pan Schmourlo mě na ni zavezl.