Bůh tomu chtěl

V peněžním styku se zde neužívají mince, ale výhradně papírové bankovky. Jsou z velmi jemného papíru, malých rozměrů, projdou bezpočtem rukou a z jejich oběhu plyne státu slušný zisk. Je na nich tolik bacilů, že by si člověk měl po každém placení důkladně umýt ruce. Jeden z mých známých kdysi prodával plné nákladní auto soli. Po několikahodinovém jednání smluvil s náčelníkem osady cenu. Pytle se solí byly složeny a uloženy v chatrčích. Potom přišel náčelník, přinesl svou skřínku s penězi a chtěl zaplatit. Bankovky, tisíce franků, byly však rozežrány termity. Ani ho to nerozčililo: „Dieu le voulait, bůh tomu chtěl," řekl a pytle se solí byly opět naloženy. Díky termitům, myším, mravencům a jiné drobné havěti v chatrčích černochů mizí značná část bankovek pravidelně z oběhu. Černoch také mnoho nespoří. Koupí si kolo, za několik měsíců je věnuje jednomu ze svých bratří a opatří si nové. Jak tvrdí místní obchodníci, jsou černoši ideálními zákazníky.