Opice v houští

Opice zmizely v houští a tam spustily pořádný povyk. Michael šel ke stromu. Bez rámusu to nešlo, musil se prodírat pichlavými úponky a liánami. Mačetou vyryl do stromu znamení, aby ho opět našel, a díval se do vrcholků stromů po hnízdech. Náhle se něco asi pět metrů před ním pohnulo. Stál ukryt za silným kmenem a na čtyři metry před sebou uviděl starou opici s mládětem na zádech. Stará Michaela nezpozorovala, mládě s tmavým obličejem na něho ale upřeně pohlíželo. Když zmizely v houští, nemohl si odpustit, aby jednou krátce varovně nezavolal uh, uh, a nenapodobil tak šimpanze. Mládě zvolání okamžitě opakovalo, jeho matka se zastavila, ohlédla se na Michaela a bez hlesu běžela dál šimpanzí stezkou v křoví. Michael ještě čtvrt hodiny naslouchal, jak v houští kolem něho lidoopi lámou větvičky a dělají hluk. Bylo jich asi sedm nebo osm a jeho přítomností nebyli nijak příliš vzrušeni. Zato Michael zapomněl rozčilením fotografovat.