Nemají štěstí

Náhle se v křoví ozvaly zvuky, jako by tudy pádila celá setnina na povel: „Vpřed!" Utíkal jsem s větrem o závod tím směrem, viděl jsem kymácející se vrcholky stromů a křoví, slyšel šplouchání vody. Pak vše zichlo. Nezahlédl jsem ani nejmenšího slona. Dal jsem znamení Michaelovi a počkal na jeho odpověď. Po chvíli jsme se sešli. Vyprávěl, že jakmile zaslechl hluk, běžel na břeh, aby se podíval na řeku. Na její druhé straně zahlédl zadek menšího slona, který mizel v pralese.