Zabil strýce

Tlustokožec použil pohodlné velbloudí stezky, která vedla po svahu. Kousek od ní sklouzl po zadku. Jeho stopy byly jasné. Celá příhoda ho ostatně jistě rozčilila méně než nás. Zavolali jsme na naše černé průvodce. Neozývali se a teprve nyní jsme zpozorovali, že zmizeli. Vydali jsme se tedy sami zpět podél řeky na plantáž. Tam jsme nalezli černochy. Fotoaparáty a kamery byly naštěstí v pořádku.
Když jsem za jejich čin káral jejich předáka Mamadu, řekl omluvně: „Pán nemá s sebou zbraně, a pak nemůže přece pán žádat, abychom zůstali u slonů." Dále mi vyprávěl, jak před dvěma lety způsobil slon smrt jeho strýce. Lov slonů je zde vlastně zakázka.. Strýc zákazu nedbal, vzal starou pušku a vydal se na lov. Protože byla lehká a ani z nejmenší vzdálenosti by s ní zvíře nezabil, vylezl na dutý strom u sloní stezky, přiložil ústí hlavně kolemjdoucímu slonovi až k hlavě a stiskl. Zvíře padlo, bohužel na opačnou stranu než předpokládal. Strom se zlomil a Mamaduův strýc se pádem zabil.
Zde, v blízkosti rovníku, se po celý rok rozednívá kolem sedmé hodiny ráno. V domě pana Schmourla byl dokonce budík. Nařídili jsme si ho na čtyři hodiny, protože obávaný Tiemoco se svým stádem přicházel na plantáž, jak tvrdil Mamadu, vždy večer v devět, tedy dvě hodiny po setmění, a odcházel asi hodinu před svítáním. Parný den strávil někde v neproniknutelném pralese.