Výživa

Jak známo, umíme vyrábět cukr ze dřeva metodou Bergiuse a Schollera teprve dvacet nebo třicet let. Přeměněnou celulózu mohou termiti sami strávit. Stráví přitom částečně i své cizopasníky, kteří jsou pro ně zdrojem bílkovin. Toto nejsou domněnky, ale fakta, prokázaná přesně jedním badatelem, který delší čas udržoval termity mírných pásem v teplotě vyšší než třicet šest stupňů Celsia. Prvoci ve střevě při ní zahynuli, termiti ne. Přestože byli vydatně krmeni dřevem, za deset až čtrnáct dnů hynuli hladem. Když jim bylo dřevo upraveno stejným způsobem, jako ve střevě termitů „nakažených" prvoky, žili dále. „Nakazíme-li" je jejich cizopasníky znovu, začnou se opět živit obyčejným dřevem, které dělníci rozmělní svými tvrdými, klešťovitými kusadly. Ještě zajímavější je to, že se některé druhy termitů pasou na zelených plochách lišejníků nebo řas. Vídáme je na vlhkých zdech nebo stromech, kde pohodlně sedí a potřásají hlavami. Připomínají tak trochu krávy. Plochu, na které se usadili, za několik hodin úplně spasou. Stádem pokojných malých kraviček, které se nijak nedají rušit, vlečou pracovité zástupy ostatních příslušníků termitího státu potravu do stavby. Některé druhy termitů se stejně jako mravenci vydávají na tažení do volné přírody. Slepé dělníky s měkkými tělíčky při pochodu starostlivě střeží vojáci. Stojí v ochranném řetěze po obou stranách cesty, obráceni proti případnému nepříteli. Na ohrožených místech jsou těsně vedle sebe, na místech bezpečnějších jsou od sebe vzdáleni jeden až pět centimetrů. Jakýsi badatel viděl projít za sedm hodin na dvě stě tisíc dělníků. Tyto cestující kolony „sečou" trávu; jedni uříznou jednotlivá stébla až u kořínků, druzí je rozkoušou na kousíčky jeden až tři milimetry dlouhé a třetí je ve svých klešťovitých kusadlech dopraví do města. Tam se sklizeň nejdříve ukládá do komor (které leží u vnějších zdí, a jsou proto sušší a teplejší)' a usuší se. V jedné termití stavbě bylo nalezeno devět litrů moučky z uschlé trávy. Tato moučka a červotočina slouží k pěstování hub ve zvláštních komorách. Termiti v nich budují z hliněné malty lešení, a tak se snaží co nejvíce zvětšit plochu pro jejich pěstování. Celá stavba je prostoupena komorami s houbami. Jsou to skutečné malé skleníky, dosahující někdy velikosti až lidské hlavy.