Usínání ve vesnici

Čtverhranný prostorný dům má na jedné straně tři vchody, kryté rohožemi. Každým z nich se vchází do jedné, asi pětkrát šest metrů I velké místnosti s hliněnou podlahou. Stěny mezi nimi sahají do i výše hlavy a v rohu každé místnosti je stejně vysokou stěnou I oddělena jakási ložnice, jejíž dveře se dají zavírat. Místnost s ložnicí obývá jedna žena. Uvnitř není nábytek, jen v rohu stojí několik kusů domácího náčiní a v ložnici je dřevěná uzaviratelná skříň. V jedné místnosti spí manžel, v dalších jeho ženy. Každá žena má tedy svou vlastní domácnost a své vlastní haraburdí. I mnohoženství musí být moudře zařízeno: společný hrnek na vaření vede snadno ke rvačkám. Vlézám do opuštěné ložnice jedné z žen a ještě chvíli se přes tiezistěnu bavím s Michaelem. Ve spacím přístěnku je hliněné |ože zvýšené pod hlavou. Zcela odpovídá gauči, ale je zlomyslně tvrdé.
Je mi brzy jasné, že nechci-li bolestně pocítit, že mám yčelní kosti a ramena, nesmím si za nic na světě lehnout na bok, ale na záda.