Thursday, June 29, 2006

Mláďata

Samičky snovačů z ptačí kolonie navštívily brzy sirotka v jeho hnízdě, zavěšeném před vchodem do stanu. Vklouzly dovnitř a několik minut se holátkem zabývaly. Když se o něco později opeřil, doprovázely ho za letu a krmily, když křičel hladem. Brzy byl opět mezi ně přijat. Snovači dobytčí jsou tak družní, že dokonce v noci vypouštějí společně trus. Spíte-li ve stanu pod jejich osadou, můžete slyšet jejich ospalé cvrlikání a brzy déšť padající na jeho stěny. Většina druhů snovačů se živí zrním. Jejich největšími nepřáteli jsou zemědělci, kteří na mnoha místech severní Afriky vypalují jejich zvětšující se kolonie plamenomety. Milióny ptáků tak přicházejí o život.
Při výchově mláďat jsou samičky pilnější než při stavění hnízd. Společně se sámečky přinášejí potravu pro dva hladové zobáčky, které se v každém hnízdě otvírají.
Ptačí mláďata snadno vyjmete z hnízd, ohnete-li tenké větve, na nichž jsou zavěšena. Černoši je také tímto způsobem vybírají a ptáčky jedí. Dělají to ale jen dospělí, neboť děti, jak se zde věří, by dostaly třes hlavy.

Thursday, June 22, 2006

I ochočení snovači jsou plaší

Snovači dobytčí nejsou ale krotcí, jak by se snad podle jejich chování mohlo zdát. Jakmile se k nim přiblížíte, zmizí stejně rychle jako naši špačci. Vypipláte-li mládě snovače dobytčího z vajíčka a nezůstane-li později v úzkém styku s lidmi, stane se z něho bojácný divoký pták. Stejně se asi zachová každé divoké zvíře, které žije v blízkosti člověka. I krysy, myši, štěnice, blechy, strnadi domácí a afričtí holubi jsou neustále připraveni k útěku a jejich „drzost" vůči člověku je jen zdánlivá.
Postavíte-li si někde v divočině stan a táboříte-li tam několik týdnů, může se stát, že jednoho dne přilétnou snovači a založí si nad ním osadu. Není to nijak příjemné, protože stěny stanu jsou po takové návštěvě zašpiněny ptačím trusem. O Joy Adamsonové, majitelce lvice Elsy, vychované na svobodě, se vypráví, jak jednou zachránila malého, ještě neopeřeného snovače, který vypadl z hnízda nad jejím stanem. Krmila ho kobylkami a později mu dokonce dávala mouchy tse-tse z kožichu své lvice. Malý pták neznečistil nikdy své hnízdo, ale vždy se otočil tak, aby trus padal tunelem na zem. Držel-li ho někdo v ruce, šplhal tak dlouho kolem, dokud se mu nepodařilo, sednout si na některý prst. Potom vystrčil zadeček a vypustil trus.

Dále staví samička

Zatímco samička pokračuje v budování společného příbytku sama, sameček zpívá, před svou milou tančí svatební tanec a zahání její další nápadníky. Přiblíží-li se ke hnízdu například volavka dobytčí, napadne ji a tak dlouho jí létá kolem hlavy, až ji zažene.
Samička často staví současně dvě hnízda, která patří různým samečkům. Teprve po čase se rozhodne, kde se trvale usadí. Není zvláštností, že samička spí i v prázdném hnízdě.
Snovači dobytčí by se vlastně měli jmenovat snovači vesničtí. Na rozdíl od jiných druhů snovačů, kteří zavěšují svá hnízda na keře a stromy ve volné přírodě, žije totiž černožlutý snovač dobytčí jen v osadách, blízko lidských příbytků. Ke spokojenému životu potřebuje strom a několik domků kolem. Jeho hnízda nalézáme často na některém ubohoučkém stromě, který si vybral jen proto, že roste na návsi. Vzdálenějších stromů, třeba i daleko pěknějších, si ani nevšimne.

Monday, June 19, 2006

Samečci jsou nadbyteční

Jakmile si samička vybrala své hnízdo, začíná se podílet i na jeho výstavbě. Prohlubeň, kde bude sedět na vejcích, vystýlá peřím, senem, jemnou trávou, jemnými chomáčky semen a chlupů. Sameček již jen vylepšuje jednotlivé části hnízda. Při úpravě prohlubně nepomáhá. Způsob života snovačů mohl důkladně pozorovat Otto Koenig z Vídně, který jako jeden z mála, ne-li jediný na světě, je pěstoval ve velké voliéře. Podobně jako v přírodě, musí jich být vždy více pohromadě. Jednotlivé páry skoro nikdy nezačnou sedět na vejcích. Samečků je vždy dost, získat samičky je ale obtížné. I z mnohých, všedně vypadajících šedých ptáků se postupně vyklubou ještě nevybarvení samečci. Zdá se, že i v přírodě jsou samečci snovačů přebyteční.

Friday, June 16, 2006

Staví si více hnízd

U některých druhů snovačů staví sameček deset jedenáct hnízd a žení se se stejným počtem samiček. Stavěním nejsou zaměstnáni jen v době tokání; stará hnízda neustále bourají a nahrazují je novými. Nejzdravější a nejsilnější sameček jedná i instinktivně nejlépe a buduje nejkrásnější příbytky. Jestliže tedy samičky volí své partnery podle krásy jejich hnízd, volí zároveň i podle jejich síly a zdraví. Ve volbě uplatňují cit i instinkt. Hnízdo je určeno i ke spaní. Mezi svislým tunelem, kudy se do hnízda vstupuje, a prohlubní, kde sedí samička na vejcích, je odpočívadlo. Je z propletených trav i z vetkaných větviček. Stěny příchodové chodby jsou husté a pevné, prohlubeň je naopak spletena tak řídce, ie je do ní zespodu vidět. Střecha, která má chránit před deštěm i sluncem, je stejně pevná jako chodba. Pták spí hlavou ke vchodu.

Sunday, June 11, 2006

Svobodný mládenec hledající ženu

„Zde je svobodný mládenec s nádherným domem, který hledá ženu," oznamuje a samičky si přicházejí postupně jeho příbytek zvenku i zevnitř prohlédnout. Vypadají, jako by si samečka vůbec nevšímaly. Poskakují po větvích kolem hnízda, vklouznou dovnitř a obdivují je. Za manžela si vyvolí toho, kdo je postavil nejkrásněji. Uzavírají tedy svá manželství podobně jako některé z našich žen, které usilují o pány se zajištěným postavením a s majetkem ? Ne tak zcela. Zvířata se většinou zamilují do partnera, který je nejzdravější a nejsilnější, který se chlubí nejkrásnějším peřím a je schopen předvést nejodvážnější a nejpůsobivější svatební tanec. Stavění hnízd je druhem instinktivního jednání. Jak se zdá, nemohou si ptáci počínat jinak. Stavění jim působí radost.

Thursday, June 08, 2006

Stavba hnízda

Stavěné hnízdo je nejprve zelené. Brzy však zežloutne a zelené pásy v jeho stěnách jsou důkazem o vytrvalé práci malých košíkářů, kteří je neustále zpevňují. Je to práce únavná. Jen uvažte, že tito pestří ptáci musí dopravovat mnohdy z velké vzdálenosti zelené stuhy pětkrát i šestkrát tak dlouhé jako jsou sami. V blízkosti jejich obydlí jsou totiž palmy brzy úplně holé, a tak jim nezbývá, než létat stále dál a dál. Někteří samečci si tuto námahu odpouštějí. Sedí u svého rozestavěného hnízda a čekají, až přiletí jiný malý stavitel s nákladem. Jakmile ho spatří, vydávají se mu naproti, pověsí se na druhý konec jeho zelené stuhy a za velkého spílání a mávání křídly ji urvou pravoplatnému majiteli. Dva samečci si vystavěli svá hnízda výhradně z takto kradeného materiálu. Postavit hnízdo, které si tvarem v ničem nezadalo s ostatními, se podařilo dokonce i mrzáčkovi s chromou, ochable visící nožkou. Bylo stejně krásné a obdivované druhým pohlavím. Hnízda stavějí výhradně samečci. Jejich budoucí malé ženušky zatím poletují z větve na větev a pozorují, co se kde děje. Jakmile má ptačí mládenec své hnízdo napůl hotové, zavěsí se za jeho spodní okraj zády k zemi, protáhne krček, mává křídly a zpívá.