Termiti nevidí

Protože termiti nevidí, dorozumívají se zřejmě vůněmi a chutěmi. Nasadí-li někdo do termití stavby cizí druh termitů, jsou jeho příslušníci napadáni a usmrcováni jen zpočátku. Po delší době si jich už nikdo nevšímá. Občas žijí pohromadě dva různé druhy termitů. Jejich chodby a galerie jsou ale od sebe přesně odděleny.
Kromě toho se termiti pravděpodobně dorozumívají klepáním. Trilkují a dupou a vysílají tak signály, které ostatní zachycují zvláštními orgány. Vibrace asi také způsobují, že severoameričtí termiti skoro nikdy nenapadají železniční pražce na úsecích, kde se hodně jezdí, ani dřevo mlýnů. Druhy termitů, které žijí v mírných pásmech pod zemí, nejsou ostatně výrobkům ze dřeva tak nebezpečné jako ty, které žijí v tropech. Před několika lety se v německém tisku objevily zprávy, vzbuzující údiv. Podle nich byli do Hamburku zavlečeni severoameričtí termiti, kteří tu způsobili hodně škod ve starých domech. O něčem podobném se mluvilo již v roce 1937. Přesto se ale nepotřebujeme obávat, že se splní předpovědi některých časopisů a že bude celé Německo sežráno termity. Ve Spojených státech má pro termity zvláštní význam třicátá osmá rovnoběžka. Severněji se nevyskytují. Termiti v této zemi způsobují ročně škody asi za čtyřicet miliónů dolarů. Je to sice dost velká částka, ale uvědomíme-li si velikost Spojených států, není to příliš mnoho.

Nevíme

Nevíme, zda se vystěhují ze starého města pěšky a založí si, nové kolonie. Jiné druhy hmyzu žijí stejně jako termiti ve státech. Protože je můžeme snadněji pozorovat, víme o jejich životě mnohem více než o životě termitů. V každém případě je zemřelá královna matka velmi brzy nahrazena mladými královnami a král má pak občas dvě tři až sedm žen, nebo naopak královna vdova má větší počet samečků. Některé druhy obrovských termitů dorůstají délky až jednoho centimetru. Jiný druh je znám tím, že jeho vojáci nejen ovládají vedení boje chemickými zbraněmi a že se nepřítele zbavují vymrštěním do vzduchu, ale jsou schopny vymrštit i sebe a dopadnout o několik centimetrů dále. Zavrtají přitom kusadla do země a použijí jich při svém kotrmelci jako „skokanské tyče". Vojáci napadají ostatně jen stejně velká nebo větší zvířata; k tomu, aby zaútočili na zvířata menší, jsou příliš neobratní. Dělníci bojují se svými nepřáteli, malými mravenci, kteří k nim přilézají a ukusují jim nohy, jedem a klihem, který vystřikují. Často se jedinec obětuje pro stát. V nejvyšší nouzi se tak stáhne do sebe, že jeho tělíčko praskne a lepkavá hmota se s pěněním rozteče kolem a zakryje bojující dav. Určitý druh velkých ještěrek si proráží díry do termitích staveb a klade do nich svá vajíčka. O mláďata by nemohlo být lépe postaráno. Termiti otvory opět zazdí a mladé ještěrky se líhnou ve stejnoměrné teplotě a vlhkosti.

Svaté kopečky

Jestliže rozbijeme termití stavbu, musíme pod povrchem země trochu zapátrat po královnině komůrce. Má tak úzké otvory, že by jimi královna neschopná pohybu nikdy neprošla. Je vlastně zazděna. Rozbijeme-li zcela opatrně královskou komnatu a máme-li štěstí, můžeme chvíli pozorovat dvůr při ceremoniálu. Kolem obrovské bílé královny pochoduje v kruhu několik tuctů malých dělníků. Jiní lezou kolem ní a dychtivě olizují z jejího těla šťávy, které vylučuje. Občas z ní strhávají kusy kůže, takže má na zádech jizvy. Tato masáž je asi důležitá pro kladení vajíček. Vyklouz-ne-li vajíčko, nastává tlačenice; jeden z dělníků je nakonec uchopí kusadly, ostatní je hned čistě olíží a potom je pečlivě odnesou do komůrky, kde se z něho vylíhne larva.
Černoši mi vyprávěli, že se termiti vystěhují, rozbije-li jim někdo stavbu, a že v noci ve slavnostním průvodu odnesou královnu. Nevěřím, že by mohli pohnout s tak obrovským zvířetem. Stavby jsou i pod zemí tak rozsáhlé, že by si mohli na novém místě zřídit královský dům. Ztráta královny neznamená, že obrovské město vymře.
V Africe jsou některé termití kopečky, které obyvatelstvo uctívá již po staletí jako svaté. Jestliže zemře královna nebo král, je tu brzy dorost, neboť kromě okřídlených termitů, schopných rozmnožování, jsou vychováváni i jiní, s pahýly křídel nebo bez křídel, kteří jsou přesto schopni se rozmnožovat.

250 milionů vajíček

Okřídlení termiti ztrácejí brzo svá křídla. V místě, kde jsou přirostlá na tělo, je už naznačeno jejich zlomení. Mnozí je ztrácejí už ve vzduchu a ty se pak ve spirálách snášejí na zem; jiní dělají na zemi komické pohyby, aby se jich zbavili přitlačením na kameny. Každou samičku si brzy najde nějaký sameček. Následuje ji, dotýká se jí, hladí ji a pomáhá jí vystavět v zemi malou komůrku. Když je hotova, pár se do ní zazdí a slaví svatbu. Svatební přípravy trvají asi týden. Král s královnou potom spolu věrně žijí po léta. Samička klade první vajíčka a krmí mladé. Vyrůstají z nich dělníci a vojáci, kteří jsou mnohem menší než pozdější osazenstvo rozrostlé stavby. Další péči o potomstvo přejímají královské chůvy. Samička stále více otéká a je nakonec stošedesátkrát větší než její manžel, který u ní ale přesto zůstává. Tělo královny potom tvoří bílý vak, dlouhý skoro jako ruka, na němž je umístěno drobné tělíčko. Královna naklade za den několik tisíc vajíček, každé dvě vteřiny jedno. Je to skutečná tovární výroba. Za svého pětadvacetiletého života, kterého se již jedna královna dožila v laboratoři, by podle toho nakladla asi dvě stě padesát miliónů vajíček.

Námluvy

Včelí a mravenčí samečci jsou do značné míry zbyteční. Pouze jeden z mnoha set nebo tisíců může oplodnit královnu a brzy potom umírá. Ostatní jsou hubeni dělnicemi - samičkami. U termitů je tomu jinak. Dělníci se vyvíjejí ze samečků i ze samiček. Mamutí termití stát tedy není státem amazonek; nevládne mu pouze královna, ale královský pár. Jednoho dne začne termití kopec „kouřit". Otvory proraženými zevnitř vylétají většinou po dešti tisíce a tisíce černých, pohlavně zralých mladých králů a královen. Na rozdíl od slepých obyvatel města mají úplně vyvinuté oči. Nejsou světloplaší, ale milují slunce a vidí pestrý svět. Každý má čtyři stejně dlouhá křídla. Východy jsou obstoupeny vojáky a dělníky, kteří mají chránit mladé svatebčany před chtivými mravenci. Ale i létající dravý hmyz, ptáci a ještěrky na ně čekají a vesele hodují. Domorodci roztahují kolem termitích kopců velké listy a po kilech na ně sbírají okřídlené termity. Spárují je, suší na slunci a odstraňují jejich křídla třením mezi prsty. Získávají tak chutné jídlo. Několikrát jsem je u nich jedl.
Termiti, kteří uniknou smrti, vylétnou většinou do výše patnácti až dvaceti metrů. Nedávno byli létající termiti nalezeni i v letadlech ve výši až dvou tisíc metrů.
Většina z nich se snese na zem nedaleko místa, odkud vzlétli, mnozí se ale dostanou i o několik kilometrů dál. Příbuzenské sňatky mezi termity jsou pravidlem.

Královna

Termiti pěstují jen určité druhy hub, které jinak nebyly ještě v přírodě nalezeny. Jsou to velmi pečliví malí zahradníci, kteří starostlivě vytrhávají plevel mezi houbami. Na rozdíl od celulózy ze dřeva a sušené trávy jsou houby velmi bohaté na bílkoviny. Termiti jimi živí své larvy. Dělníci krmí i vojáky, královnu a krále, kteří nemohou jíst sami. Nepřinášejí jim, jak je tomu u včel, pouze vyvrhnutou živnou kasičku, ale i zvláštní tekutinu, kterou vypouštějí ze zadečku. Potrava je tedy několikrát strávena a zužitkována různými termity. Co zbude, použije se jako lepicí masa do hliněné malty. Proto v termitím státě jeden druhého stále olizuje. Do útulného, stejnoměrného tepla v tomto velkoměstě se vetřely nejrůznější druhy brouků a much i s larvami. Protože vypouštějí podobné šťávy a vydávají podobné pachy jako termiti, nejedná se s nimi jako s nepřáteli, ačkoli jsou mnozí z nich nebezpeční.
Larva střevlíka si například do stěny u zahrádek s houbami vyhrabe několik děr, které jsou s komůrkou spojeny jen úzkou štěrbinou. Jakmile termit vkročí dovnitř, uchopí ho larva kusadly, vtáhne do díry a sežere. Na termitech cizopasí roztoči. Termiti se jich nemohou nožkami zbavit a nemohou si přitom ani navzájem pomoci. Nepatří to k jejich vrozeným instinktům. Z termitích vajíček vylézají hned larvy. Nezakuklují se jako mravenčí nebo motýlí, ale vypadají hned jako dospělí jedinci. V období růstu několikrát svlékají kůži. Z nich vyrůstají asi vlivem rozdílné stravy jednak dělníci, jednak vojáci. Ani jedni, ani druzí nemají schopnost se rozmnožovat. Z některých larev vyrůstají králové a královny.

Výživa

Jak známo, umíme vyrábět cukr ze dřeva metodou Bergiuse a Schollera teprve dvacet nebo třicet let. Přeměněnou celulózu mohou termiti sami strávit. Stráví přitom částečně i své cizopasníky, kteří jsou pro ně zdrojem bílkovin. Toto nejsou domněnky, ale fakta, prokázaná přesně jedním badatelem, který delší čas udržoval termity mírných pásem v teplotě vyšší než třicet šest stupňů Celsia. Prvoci ve střevě při ní zahynuli, termiti ne. Přestože byli vydatně krmeni dřevem, za deset až čtrnáct dnů hynuli hladem. Když jim bylo dřevo upraveno stejným způsobem, jako ve střevě termitů „nakažených" prvoky, žili dále. „Nakazíme-li" je jejich cizopasníky znovu, začnou se opět živit obyčejným dřevem, které dělníci rozmělní svými tvrdými, klešťovitými kusadly. Ještě zajímavější je to, že se některé druhy termitů pasou na zelených plochách lišejníků nebo řas. Vídáme je na vlhkých zdech nebo stromech, kde pohodlně sedí a potřásají hlavami. Připomínají tak trochu krávy. Plochu, na které se usadili, za několik hodin úplně spasou. Stádem pokojných malých kraviček, které se nijak nedají rušit, vlečou pracovité zástupy ostatních příslušníků termitího státu potravu do stavby. Některé druhy termitů se stejně jako mravenci vydávají na tažení do volné přírody. Slepé dělníky s měkkými tělíčky při pochodu starostlivě střeží vojáci. Stojí v ochranném řetěze po obou stranách cesty, obráceni proti případnému nepříteli. Na ohrožených místech jsou těsně vedle sebe, na místech bezpečnějších jsou od sebe vzdáleni jeden až pět centimetrů. Jakýsi badatel viděl projít za sedm hodin na dvě stě tisíc dělníků. Tyto cestující kolony „sečou" trávu; jedni uříznou jednotlivá stébla až u kořínků, druzí je rozkoušou na kousíčky jeden až tři milimetry dlouhé a třetí je ve svých klešťovitých kusadlech dopraví do města. Tam se sklizeň nejdříve ukládá do komor (které leží u vnějších zdí, a jsou proto sušší a teplejší)' a usuší se. V jedné termití stavbě bylo nalezeno devět litrů moučky z uschlé trávy. Tato moučka a červotočina slouží k pěstování hub ve zvláštních komorách. Termiti v nich budují z hliněné malty lešení, a tak se snaží co nejvíce zvětšit plochu pro jejich pěstování. Celá stavba je prostoupena komorami s houbami. Jsou to skutečné malé skleníky, dosahující někdy velikosti až lidské hlavy.

Potrava termitů

Termiti potřebují k životu vodu a vlhkost. Proto staví kolmé šachty, které vedou do vlhčích zemských vrstev, často až do hloubky čtyř až pěti metrů. Někdy dokonce narazí na spodní vodu. V Austrálii si termiti budují vysoké, úzké, klínovité stavby podobné jehle. Jejich široké i úzké strany jsou vystavěny podle polohy slunce a směru větru, takže mohou sloužit jako spolehlivý kompas. Dnes známe 1861 žijících druhů termitů. Kromě toho víme, jak vypadalo šedesát osm druhů pravěkých termitů, jejichž zkameněliny byly nalezeny. Vědci, kteří se zabývají jejich studiem, věří, že jich objeví celkem pět tisíc. Většina termitů žije v tropech, především v Africe, ale některé druhy se vyskytují i ve Spojených státech. Jedni žijí jen pod zemí, druzí si umělecky staví hnízda na větvích stromů, jiní si zhotovují po pás vysoké, muchomůrce podobné stavby a mnozí žijí po celý život v mrtvém dřevě, kterým se živí. Vrcholu ve svém vývoji dosáhli už před milióny let a potom je předhonilo mladší pokolení mravenců. Nejpozoruhodnější na nich je to, že se živí dřevem. Je jen málo zvířat, která to dokáží, a i termiti jsou toho schopni jen velmi podivným způsobem. V jejich střevě žijí jednobuněční prvoci, kteří mění celulózu rozmělněného dřeva v cukr.